Zásady pro očistu vysokých škol

Ústřední výbor Komunistické strany Československa
Tajné

Praha dne 27.8.1952
D – 679 – 119
Věc: 21/D-1952

Krajský výbor KSČ
k rukám vedoucího tajemníka

Vážení soudruzi!

Zasíláme vám zásady pro očistu vysokých zemědělských a veterinárních škol, které projednal a schválil politický sekretariát ÚV KSČ.

Provedení očisty musí být svěřeno politicky vyspělým soudruhům, kteří budou zárukou odpovědného rozhodování. Jen tak se očista stane důležitým opatřením k tomu, aby naše vysoké školy vychovávaly našemu zemědělství odborníky plně oddané budování socialismu v naší vlasti. K úspěšnému provedení očistné akce doporučujeme vám tato opatření:

1. Aby předsednictvo KV projednalo zásady očisty vysokých škol zemědělských a veterinárních od dětí vesnických boháčů a městské buržoazie a určilo odpovědného zástupce KV KSČ do prověřovací komise.

2. Aby předsednictvo KV zajistilo projednání zásad očisty v okresním výboru KSČ vysokých škol a v závodní organizaci vysoké školy zemědělské a veterinární.

3. Aby předsednictvo krajského výboru uložilo komunistům v krajské odborové radě a v KV ČSM, aby se postarali o výběr odpovědných zástupců těchto organizací do prověřovací komise.

4. Aby předsednictvo krajského výboru pomohlo rektoru, případně děkanům vysoké školy zemědělské a veterinární připravit projev pro shromáždění studentů na začátku školního roku, v němž rektor nebo děkan vysvětlí studentům, proč musily být vyloučeny ze studia děti vesnických boháčů a městské buržoazie.

5. Aby předsednictvo krajského výboru KSČ sledovalo práci komunistů v prověřovací komisi a pomáhalo jim.

Organizační sekretariát ÚV KSČ očekává, že očistné akci věnujete potřebnou péči.

Se soudružským pozdravem

Václav David, tajemník ÚV KSČ





Zásady k provedení očisty vysokých škol zemědělských a veterinárních
od dětí vesnických boháčů a městské buržoazie

Rozvíjející se zemědělská velkovýroba potřebuje dostatek třídně uvědomělých a politicky vyspělých odborných pracovníků, kteří by podle vzoru sovětského zemědělství budovali vysoce produktivní socialistickou velkovýrobu.

Proto je třeba, aby na vysokých školách zemědělských a veterinářských byla vychovávána mládež vyšlá z dělnické třídy, drobného a středního rolnictva a z rodin pokrokové inteligence.

Zkušenosti při letošních závěrečných zkouškách, a to zvláště při II. státních zkouškách na vysokých školách zemědělských a veterinárních a také při rozmísťování absolventů těchto škol ukazují, že přes všechna opatření se podařilo řadě dětí vesnických boháčů a městské buržoazie proniknouti na tyto školy.

Studenti z rodin vesnických boháčů a městské buržoazie se vlivem svého původu v zostřujícím třídním boji nejen nestávají oporou socialistického budování vesnice, ale naopak, často kolísají a dostávají se snadno pod vliv třídního nepřítele a někdy se z nich stávají přímo škůdci. Proto je potřeba vyloučiti takové studenty z dalšího studia na vysokých školách zemědělských a veterinárních v ČSR.

Navrhuje se provést očistnou akci podle těchto zásad:

1. Aby nebylo narušeno vyučování na vysokých školách a bylo zamezeno zbytečnému rozruchu mezi studenty, bude očista provedena v době letošních prázdnin do 15. září.

2. Za provedení očistné akce odpovídají ministerstvu školství, věd a umění a na Slovensku pověřenectvu školství, věd a umění rektoři příslušných vysokých škol.

3. Jako pomocný orgán rektora pro zkoumání individuálních případů a k předložení příslušných návrhů na vyloučení studentů jmenuje ministerstvo školství, věd a umění komise, složené z děkana nebo proděkana fakulty jako předsedy, tajemníka fakulty, kádrového pracovníka příslušné vysoké školy, zástupce KV KSČ, zástupce KOR a zástupce KV ČSM. Na Slovensku, kde dosud nejsou při rektorátech vysokých škol kádroví pracovníci, vyšle do komise tyto pracovníky kádrový odbor pověřenectva školství, věd a umění.

4. Tyto komise budou zřízeny:
jedna v Praze na vysoké škole zemědělské,
dvě v Brně pro vysokou školu zemědělskou a veterinární,
jedna v Nitře pro vysokou školu zemědělskou,
jedna v Košicích pro vysokou školu veterinární.

5. Komise budou rozhodovat o návrzích na vyloučení studentů z dalšího studia na základě kádrového materiálu, který je toho času na vysokých školách, a na základě dotazníků, vyplněných místními národními výbory o rodičích studentů.

Zástupci KV KSČ budou mít k dispozici stranický kádrový materiál. Kádrový materiál studentů se roztřídí do tří skupin:

V prvé skupině budou zařazeni studenti, u kterých z dosavadního kádrového materiálu je naprosto jasný třídní původ jiný než vesnických boháčů a městské buržoazie.

Druhá skupina bude složena ze studentů, u nichž třídní původ není zcela jasný.

Ve třetí skupině budou studenti, kde dosavadní kádrový materiál jasně ukazuje na nepřátelský třídní původ. U studentů v druhé a třetí skupině budou příslušným děkanátem nebo rektorátem zaslány MNV dotazníky o rodičích s lhůtou 10 dnů pro vrácení vysoké škole.

6. Komise mohou určiti se souhlasem děkana nebo rektora referenty z řad pracovníků příslušné vysoké školy, kteří budou pomáhat podle pokynů komise při očistě.

7. Komise studenty, navržené k vyloučení, individuálně prošetří a zdůvodněné návrhy předloží příslušnému rektorovi, který je vyloučí ze všech vysokých škol. Po schválení návrhu studentů navržených k vyloučení příslušným rektorem provede komise s těmito studenty individuální pohovory, v nichž budou objasněny případné nejasnosti pokud jde o třídní původ a bude jim vyložen politický důvod tohoto opatření. Při tom budou upozorněni na to, že není vyloučeno, že jim bude po několika letech oddané práce pro republiku případně povoleno dostudování na vysoké škole, jestliže osvědčí svůj kladný postoj k budování socialismu a věrnost lidově demokratickému zřízení. Rovněž při této příležitosti jim bude doporučeno, aby se zapojili především do manuální práce v zemědělství na úseku rostlinné výroby.

8. Seznam vyloučených studentů předloží příslušný rektorát příslušnému krajskému národnímu výboru V. referátu se žádostí, aby vyloučené studenty zařadil podle posudku komise do pracovního procesu, především do manuální práce v zemědělství na úseku rostlinné výroby. Při tom těm, u nichž se projevuje kladný poměr k budování socialismu a je o nich známo, že se v této otázce rozcházejí se svými rodiči, umožní V. referát KNV uplatnit se podle jejich schopností a kvalit i na jiných úsecích než přímo v zemědělství.

9. Vyloučení posluchači mají možnost odvolat se do 8 dnů prostřednictvím příslušného rektorátu ministerstvu školství, věd a umění, na Slovensku pověřenectvu školství, věd a umění. Toto odvolání nemá odkladného účinku. Rozhodnutí ministerstva školství, věd a umění je konečné.

10. Po ukončení této očistné akce příslušné rektoráty podají ministerstvu školství, věd a umění souhrnnou zprávu nejpozději do 20. září 1952. Na Slovensku tuto zprávu podají pověřenectvu školství, věd a umění dvojmo a pověřenectvo předloží opis této zprávy ministerstvu školství, věd a umění.

11. Rektor, popřípadě děkan vysoké školy oznámí a politicky zdůvodní vyloučení studentů z rodin vesnických boháčů a městské buržoazie ve svém zahajovacím projevu na obvyklém shromáždění studentů při zahájení školního roku 1952/53.



Rámcové směrnice pro charakterizování vesnického boháče a městské buržoazie

Při posuzování, zda rodiče posluchačů jsou vesnickými boháči nebo příslušníky městské buržoazie, je třeba postupovat individuálně a nikoliv mechanicky. Je třeba hodnotit jak rodiče, tak i samotného studenta a jejich vzájemné vztahy. Je nutno vidět živého mladého člověka, kterého chceme získat pro lidově demokratické zřízení anebo alespoň izolovat od nepřátelského rodinného prostředí. Při tom neztrácejme se zřetele jeho třídní původ.

Důsledně je třeba dbát na to, aby za vesnického boháče nebyl považován střední rolník, který zaměstnává (nebo zaměstnával) i občas sezónní námezdní síly. Pro určení vesnického boháče není vždy rozhodující výměra půdy. Žádná taková směrnice nemůže být směrodatná, neboť většina vesnických boháčů u nás má menší výměru než 20 ha, zejména v oblastech řepařských, obilnářských a v oblastech, kde se pěstuje ovoce, zelenina, chmel, vinná réva a jiné speciální plodiny. Tam i rolníci s menší výměrou půdy mohou být vykořisťovateli a vesnickými boháči. V těchto oblastech bývají často vesnickými boháči majitelé technických zařízení, např. zavlažovacích zařízení zelinářských, sušáren chmele, palíren apod. V oblastech chovatelských bývají vesnickými boháči chovatelé plemenného dobytka, i když vlastní malou výměru půdy.

Za vesnické boháče je třeba považovat i zámožné vesnické hostinské, mlynáře, zahradníky, obchodníky, povozníky apod., kteří jsou často majiteli značných nemovitostí a výrobních prostředků. K tomu je třeba přihlédnout, i když nejsou vlastníky své bývalé živnosti. Vesnickými boháči jsou rovněž vesničtí lichváři a podobní příživníci, žijící z práce svých spoluobčanů.

Je třeba též vidět, že i když do pohraničí šli především proletářské a poloproletářské živly, jsou tam i vesničtí boháči. Jsou to zejména ti, kteří zabrali nejlépe vybavené usedlosti, nejlepší půdu, nejvíce strojů, nářadí, dobytka a pomocí těchto výrobních prostředků nyní vykořisťují ostatní rolníky a obyčejně bývají hlavní brzdou v rozvoji JZD. Vedle nich v pohraničí rychle vyrostli kapitalističtí podnikatelé různého druhu, zbohatlíci, kteří se stali brzdou znárodnění a združstevňování.

Při určování vesnických boháčů je třeba postupovat s vědomím, že vykořisťování stálých námezdních pracovníků není dnes již základní formou vykořisťování. Dnes vesnický boháč většinou nemá stálé námezdní pracovní síly, proto ochotně půjčuje drobným rolníkům a domkářům stroje i potahy, dává jim půdu k užívání, přenechává jim chovný dobytek apod. a za tyto „úsluhy“ požaduje pak od nich nebo od jejich rodinných příslušníků velké množství práce, které zdaleka není úměrné jim poskytnuté „pomoci“. Při posuzování, kde je vesnický boháč, nesmíme zapomínat na to, že vesnickým boháčům se mnohde podařilo vniknouti do JZD i do KSČ.

Při posuzování, zda rodiče studenta je možno označiti za příslušníky městské buržoazie, je nutno rámcově vycházet ze zásady, že za takové rodiče je třeba považovati majitele (i bývalé) továren, bankovních domů, velkých realit (např. velkých činžovních domů a stavebních parcel), vlastníky nebo nájemce statků nebo jiných větších podniků, samostatné podnikatele, např. majitele stavitelských, dopravních a jiných firem a velkoobchodníky všeho druhu. K nim patří také zbohatlí obchodníci a živnostenští podnikatelé. Rovněž je třeba přiřadit k městské buržoazii příslušníky bývalé vyšší, lidu nepřátelské, se zanikajícím kapitalistickým světem srostlé byrokracie.

Pokud jde o příslušníky tzv. svobodných intelektuálských povolání nutno rozlišovat, zda jde o lidu nepřátelské elementy, které využívaly svého postavení k bezohlednému sebeobohacování, a spekulanty, a které je třeba počítat k městské buržoazii, anebo zda jde o lidi třeba politicky ještě neuvědomělé, ale osobně čestné, milující svou vlast a národ a poctivě pro ně pracující. Při tom u rodičů vykonávajících dosud svobodná povolání nebo vlastnících menší živnosti, je nutno v celé souvisosti s minulostí hodnotit a brát v úvahu jejich poměr k dnešnímu lidově demokratickému zřízení a zapojení do budování socialismu.

V každém případě je nutno zabránit tomu, aby pracující inteligence jako společenská mezivrstva byla zařazována do kategorie městské buržoazie.

Komise si musí uvědomit, že smyslem opatření k očistě vysokých zemědělských a veterinárních škol není se mstít. Opatření jsou dělána především na základě vědomí, že se na naší vesnici při budování socialistického zemědělství zostřuje a bude zostřovat třídní boj, v němž vedoucí velitelská místa musí být svěřována pouze pevným, uvědomělým a lidově demokratickému zřízení oddaným lidem.



Pramen: SÚA Praha, AÚV KSČ, f. 021, sv. 3, a.j. 119, 8 s.